Co mi dal koronavirus

Víte co vidím na současné situaci? Hlavně ten kontrast. V televizi je to panika. Prakticky bez přestání. A vyjdete ven, do přírody. A najednou máte pocit jakoby se nic nedělo, nemělo to na ní žádnej vliv. Hladina řeky se vlní, ptáci krásně zpívají, jaro voní. Ach ty maličkosti, teď si jich vážím ještě daleko víc, než dřív... 

Z nemoci na kterou je stejná úmrtnost jako na hřipku(!) udělali media něco daleko nebezpečnějšího a většího, než to doopravdy je. I tak se to snažím brát s pokorou a respektem. Hlavně teda kvůli naším dědečkům a babičkám, ale řekněme si na rovinu, lidé, kteří u nás na tuto nemoc zahynuli (upřímnou soustrast všem jejich rodinám) na ní zemřeli v kombinaci na jinou smrtelně nebezpečnou nemoc. Samotný koronavirus u nás nikoho nezabil. A to je podle mě pro nás to nejdůležitější, abychom v sobě udrželi klid a mír.

A s tím uvědoměním, které jsem napsal víš beru koronavirus pozitivně! Vemte si to z druhé stránky. Z oblohy zmizely letadla a opět slyšíme ptáky. Lidé si začali mýt ruce a jíst víc ovoce a zeleniny. Stres z práce odložili do šanonů, začali se zajímat o své blízké a zjistili, že zdraví je to nejdůležitější. Jsem happy.

Napsal jsem mu basničku:

Sedím a koukám do dále,
vidím, že korona už má namále,
jsem za to neskonale vděčný,
pobyt doma už by byl nebezpečný.

Z duše mé zaslýchám tajemné hlasy,
že jsou už na cestě prý lepší časy!